Kdy je nejlepší čas pro šálek kávy?

Jaký je nejlepší čas na kávu?

Abychom dokázali na tuto otázku odpovědět, je vhodné podívat se, v jakým cyklech a rytmech naše tělo pracuje. Vše v přírodě podléhá určité rytmicitě a nijak jinak tomu není ani u lidského těla.

Řeč je o tzv. cirkadiánních rytmech (z latinského circa = „okolo“, „přibližně“, dies = „den“), kterými se naše tělo řídí, a které mj. determinují náš životní cyklus, a tedy i funkci jednotlivých orgánů, vylučování hormonů, citlivost k vnějším či vnitřním podnětům, ale také rychlost stárnutí, degenerace a úpadku našeho organismu.

Ze současných poznatků a denních rytmech vychází také tzv. chronofarmakologie, která studuje interakci mezi těmito biologickými denními rytmy a účinnosti biologicky aktivních látek (léky, doplňky stravy a další koncentrované látky patřící do skupiny „drugs“). Výsledkem pak je jejich bezpečnost, efektivnost, farmakokinetika, či schopnost si na tyto látky vyvinout toleranci (znamená v negativním slova smyslu potřebu vyššího dráždění – vyššího příjmu dané látky).

Hlavní roli v řízení těchto denních rytmů pak hraje náš hypotalamus, který tvoří mj. řídící středisko pro hormonální a nervovou signalizaci, a právě bez hypotalamu by se naše „vnitřní hodiny“ (jak říkají Němci „zeitgeber“) doslova zhroutily. Poruchy chronobiologie denních rytmů vidíme zejména u pacientů s depresí (či jinými duševními nemocemi), ale také u klientů, kteří opakovaně v noci svačí, i navzdory dostatečnému energetickému přijmu během dne.

Pozor! Téměř každý věrný piják kávy si svůj šálek nejlépe vychutná hned po ránu kolem 7-8 hodiny, tedy zrovna tehdy, kdy na to není úplně vhodný čas. Bezprostředně po probuzení je totiž hladina kortizolu (stresový hormon) nejvyšší. Není divu, pomáhá nám probudit se a fungovat. Je to ten typ stresu, který v životě nezbytně potřebujeme (tzv. eu-stress). To je také důvodem, proč většina lidí po snídani bohaté na sacharidy velmi rychle vyhládne a jejich energie rozhodně netrvá „na celé dopoledne“. Kortizol totiž hned z rána (paradoxně) u většiny lidí podpoří citlivost na inzulin (tzv. cortisol awakning response), a tak se vyšší hladina cukru v krvi velice rychle a efektivně stáhne do buněk k tvorbě energie. Výsledkem však je častokrát opakovaný hlad (a z toho plynoucí nesoustředěnost) už po cca 2 hodinách od snídaně takto bohaté na sacharidy.

Podobně je tomu u kávy, resp. kofeinu, kdy tělo na takto vysoké povzbuzení (zcela přirozeně) reaguje ADAPTACÍ a vyšší tolerancí na tuto látku. Vyšší tolerance znamená v tomto smyslu a v této souvislosti potřebu vyššího dráždění na adenosinových receptorech v mozku. Jinými slovy, máte postupnou tendenci zvyšovat vaše „kávové dávky“ mj. také proto, že když je čas na další „nabuzení“ v průběhu dne, vaše minimální účinní dávka už je mnohem vyšší!
K odpolední kávě tak u klientů častokrát přibude „kousek“ čokolády (také kofein), cukr a další energetické stimulanty. Výsledkem pak je častokrát verdikt: „bez ranní kávy prostě nefunguji“.

Co s tím?

Pokuste se opětovně zcitlivovat své receptory pro příjem kofeinu. Ideálně tím, že se vyhnete jakýmkoliv stimulačním látkám (včetně cigaret) ihned po probuzení, kdy je vaše přirozená hladina kortizolu (nabuzení) nejvyšší. Pokud si nemůžete pomoct, zkuste pořádně studenou sprchu a svůj první šálek kávy si ponechte na dobu, kdy vaše hladina kortizolu začne klesat, ideálně tedy mezi 10 -12 hodinou. Časem určitě pocítíte mnohem efektivnější nabuzení, ke kterému můžete využít místo kávy také thein z čaje či mathein z čaje maté. Každému „sedne“ něco jiného, aktivní povzbudivé látky (tzv. purinové alkaloidy) však mají téměř totožné chemické složení.

Správné časování kávy a kofeinu se uplatní také v dalších oblastech, jako třeba ve sportu.

V tomto směru je věda docela jednohlasná a verdikt jasně zní – před výkonem. To je ten správný čas, aby káva „hrála“ ve váš prospěch ve všech směrech, tedy podpora samotného výkonu, uvolňování a spalování tuků během a po skončení výkonu, urychlení následné regenerace a nižší vnímání svalové bolesti, atd.

Nicméně po cvičení může mít káva účinek přesně opačný to negativní. Prodlužuje následnou regeneraci, tedy degraduje možné výhody samotného cvičení. Děje se tak prostřednictvím inhibice (brzdění) tzv. mTOR mechanizmu, který je odpovědný právě za zvýšenou syntézu proteinů ve svalech a za celkovou regeneraci. Jinými slovy, zatímco před cvičením je tento mechanizmus mTOR vhodné potlačit vypitím kávy či lehkým hladověním, po cvičení si tělo žádá regeneraci v podobě kvalitního jídla a živin, nikoliv už další dávky kofeinu.

Téma „káva“ a její vliv na zdraví přešla (ostatně jako mnoho dalších látek a potravin) v posledních letech ohromnou revitalizací a dnes jsou nám již dobře známy desítky (ne-li stovky) studií, které dokumentují širokospektrální benefity KVALITNÍ a dobře připravené kávy na lidské zdraví.
Káva je stále velkým ohniskem zájmu mnoha vědců, mj. také proto, že dle nedávno zveřejněných statistik je právě profese “vědců“ číslem 1 v konzumaci kávy. Do budoucna nás tedy zcela jistě čekají další zajímavé objevy v souvislosti s kávou a například vlivem na náš střevní mikrobiom.